Ogólne
Pełne hasło
Więcej

PECUS-1

Gramatyka
  • Formypecus, peccus
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -oris
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajnijaki
Znaczenia
  • I. propr.
    • 1. + boum et vaccarum bydlę, zwierzę domowe, zwł. większei rogate (tj. krowa, wół), pl. bydło
      • α. + cornutum
      • β.
      • γ. + parvum magnumminus maius minutum: mniejsze (jak owca, koza) lub młode, niedorosłe
      • δ. + laboratorium
      • ε. + silvestre:
      • α. + valva pecorum brama Bydlna w Krakowie
      • β. + via pecorum wygon, skotnica, wspólna droga do pędzenia bydła na pastwisko
    • 2. stado, trzoda
  • II. guz, narośl mięsna

Pełne hasło

1. PECUS s. PECCUS, -oris n.
  • F.
  • Th.
  • Bl.
  • S.
  • Dc.
  • A.
  • H.
  • Ha.
  • K.
[generis m.
KsgGrWp II p. 130 (a. 1390) : cum pecoribus, qui sibi valerent, cf. Th. X 1, 945,55 sq.
generis f.
ib. p. 12 (a. 1390) : pro duabus pecoribus, cf.Τh. X 1, 946,10 sqq.
abl. pl. pecoris:
RotKal p. 362 (a. 1422) : in pecudibus et pecoris.]
I. propr.
1. bydlę, zwierzę domowe, zwł. większei rogate (tj. krowa, wół), pl. bydło; animal domesticum, praec. bos. Per abundantiam dicitur boum et vaccarum ( Lites II p. 319, a. 1412 : recepit Mychaeli ... IIIIor p-a boum et vaccarum). Glossae Pol.
KsgGrWp II p. 223 (a. 1394) : pro 100 marcis p-um wlgariter «dobitka» (cf. ib. p. 225, a. 1394 et saepius ).
StPPP VIII p. 938 (a. 1400) : ipsius p-bus wlgariter «swim bidlem» (cf. KsgZPozn p. 127, a. 1401 et saepius ).
KsgCzer p. 28 (a. 1410) : p-a vulgariter dicta «scotha».
AGZ II p. 109 (a. 1441) : unum p-us annuale vulgariter «skocza» alias «vipustek» (cf. ib. XIII p. 559, a. 1468 et saepius ).
ZabDziej I p. 71 (a. 1462) : de p-bus scilicet vaccis et equis alias «sze wchithkye szywiszny» (cf. StPPP XI p. 104, a. 1530).
Distinguitur
pecus
α. cornutum ( StPPP VIII p. 30, a. 1381 ; RachJag p. 73, a. 1388 et saepius). Eodem sensu cum glossa Pol.
AGZ III p. 509 (a. 1466) : viginti tria p-a alias «rogatego».
β. magnum (opp. parvum: Visit. p. 12, a. 1511) ; ; item maius opp. minus: KodWp V p. 62, a. 1404 ; ;minutius, cf. infra 9).
γ. parvum mniejsze (jak owca, koza) lub młode, niedorosłe; minus (ovis, capra) vel iuvencum, pullum ( AGZ XIII p. 493, a. 1466 et saepius; opp. magnum supra 1 ) ; item ; minus (opp. maius supra 1 ; Glossa Pol. ;
AGZ XVIII p. 316, a. 1491 : p-a minora alias «czylyatha»),
immo minutum:
ARect II p. 136 (a. 1547) : p-a tam maiora quam minuciora, puta anseres, gallinas.
δ. laboratorium :
AGZ IV p. 257 (a. 1448) : cum ... p-bus alias «dobythka» laboratoriis.
ε. silvestre:
IurMas II p. 156 (a. 1518) : de nemoribus et silvis ... p-a silvestria.
Locut.
α. valva pecorum brama Bydlna w Krakowie; nomen portae cuiusdam Cracoviensis
KsgKaz p. 110 (a. 1378) : sic itur ad valvam P-um.
CracArt I p. 39 (a. 1405) : sub valva P-orum.
Cf. infra 49 sqq.
β. via pecorum wygon, skotnica, wspólna droga do pędzenia bydła na pastwisko; iter commune quo pecudes ad pastum agebantur
DokMp I p. 34 (a. 1324) : cum via p-um.
Ib. p. 251 (a. 1391) : communem p-um viam disponendam.
Cf. infra 53 sqq.
2. stado, trzoda; grex (saec. XVI). Item per imaginem de Christianis respectu pastoris,i. episcopi (saec. XV ex. ).
II. guz, narośl mięsna; tuber, excrescentia carnis
THOM. Med. p. 304 : mola est ... quoddam frustum carnis enorme ... quod quidam vocant p-us, quidam arpiam.
Ib. p. 307 : in matrice habet... vel apostema vel cicatrizacionem vel p-us sive molam.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)