Ogólne
Pełne hasło
Więcej

ORDINATIM

Gramatyka
  • Formyordinatim
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana
  • Część mowyprzysłówek
Znaczenia
  • I.
    • 1. secundum ordinem, ordine servato.
    • 2. acie instructa (saec. XVI).
  • II. legitime, iuste

Pełne hasło

ORDINATIM adv.
  • F.
  • Th.
  • Bl.
  • S.
  • NGl.
I.
1. w kolejności, kolejno, jeden za drugim; secundum ordinem, ordine servato.
2. w szyku bojowym; acie instructa (saec. XVI).
II. należycie, zgodnie z prawem; legitime, iuste
KodWp III p. 118 (a. 1358) : cum conventu fratrum ... o-m fecimus commutationem perpetuis temporibus duraturam.
Visit. p. 99 (a. 1511) : totus ager non poterat ... ita iuste et o-m in mansos et iugera dividi.
Cf. Th. IX 2,946,63 sqq. et ORDINABILITER et ORDINALITER II.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)