- F.
- Th.
- Bl.
- S.
- L.
- K.
proroczy, prorocki;
prophetalis, vaticinus.
Dicitur v.gr.
de
spiritu (
VITELO Epist.
p. 5
et saepe), voce
(
ChrPP
p. 476
et saepe), item de comminatione (
JAC. PAR. RefEccl
p. 58
)
, consilio (
AnnMP
p. 44, a.
1285)
, doctrina (
ArHist V
p. 21, a.
1408)
, iussu (
PommUrk II
p. 502, a.
1283)
, ore (
KodKKr II
p. 343, a.
1410)
, praecepto (
HumRef
p. 479, a.
1553)
, sententia (
StSyn III
p. 3
et saepius), testimonio (
AMedi III
p. 81, saec. XV
med.med).
N. de
libris Prophetarum Veteris
Testamenti
HESSE Matth. IV p. 380 : in tribus partibus Scripturae, scilicet mosaycae, p-ae et evangelicae.
CantMAe I nr 131, v. l0a (ante a. 1526) : in divinis p-is scripturis.Occ.
a.
subst.
propheticum,,
-i
n.
proroctwo; prophetia
BRUNO Pass. p. 27 : homo, complesti p-um, apponens iniquitatem super iniquitatem.
MATTH. Serm. I p. 236 : videns impletum esse in hominibus illud p-um Mt. XXIV: ‘superabundabit’etc.Ita saepius.
b.
propheticus vir
prorok;
propheta
MARTIN. OP. Chr. p. 349 : p-um virum ... fecit... archiepiscopum.
Inde eodem sensu
subst.
propheticus,,
-i
m.
JAC. PAR. Opln p. 303 : fuerunt qui Ioannem Baptistam, Eliam, Danielem ... imitari voluerunt ... et phantastici non p-i facti sunt.