Ogólne
Pełne hasło
Więcej

QUIETA

Gramatyka
  • Formyquieta, quita, quitta
  • Etymologia quieto
  • Odmiana -ae
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajżeński
Znaczenia
  • potwierdzenie, pokwitowanie, kwit

Pełne hasło

[QUIETA]s. QUITA s. QUITTA, -ae f. (quieto)
  • Dc.
  • L.
potwierdzenie, pokwitowanie, kwit; scriptum, quo creditor pecuniam se accepisse testatur, apocha
MonLub p. 30, v. 12(a. 1480) : hic petit argentum ... vult ille q-as vadiorum.
KsgRWar p. 360 (a. 1517) : ideo cassatum, quia per Nicolaum ... quittatum, ut q-a de anno 1517 lacius obloquitur.
RHist LXIX p. 101 (a. 1527) : obtulit unam q-am veram ... super quinque sexagenas ... et aliam fictivam super quatuordecim sexagenas.
Constr.
a. sq. gen. b. sq. de. c. sq. super (ut supra). Cf. QUIETANTIA I, QUIETANTIO QUIETATIO II1, QUIETATIVUS QUIETATORIUS.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)