Ogólne
Pełne hasło
Więcej

PRAELOCUTIO

Gramatyka
  • Formypraelocutio, prelocucio, prelocutio, preloquucio
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -onis
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajżeński
Znaczenia
  • I.
    • 1. prolog, wstęp
    • 2. wypowiedź, słowa
  • II. iur. iur. t.t. zgłaszanie przed sądem roszczenia

Pełne hasło

PRAELOCUTIO, -onis f. scr. prelocucio,, prelocutio,,preloquucio
  • F.
  • Th.
  • Bl.
  • L.
  • N.
I.
1. prolog, wstęp; praefatio.
2. wypowiedź, słowa; locutio, eloquium.
II. iur. t.t. zgłaszanie przed sądem roszczenia; actus petendi aliquid in iudicio
StPPP XI p. 216 (a. 1448) : Menhardus constitutus coram iudicio bannito et postulavit a Jokel ... p-em (ed. prelocutorem) alias «lawperunge».
Ib. p. 227 (a. 1453) : domine iudex, ex quo respondit et non suscepit p-em pro querela, utrum hoc de iure fecit.
Ib. p. 231 (a. 1455) : Martinus ... fecit p-em alias «hot gelawpert» contra Pesch ... quando pro isto, pro quo ipsum inculpavit, ipsum evadet.
Ita saepius. Cf. PROLOCUTIO.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)