Ogólne
Pełne hasło
Więcej

CASULA-1

Gramatyka
  • Formycasula, cassula
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -ae
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajżeński
Znaczenia
  • I. mały domek, chatka
  • II.
    • 1. płaszcz z kapturem
    • 2. eccl. eccl. ornat
      • a.
      • b.
      • c.

Pełne hasło

1. CASULA s. CASSULA, -ae f.
  • F.
  • Th.
  • Bl.
  • S.
  • Dc.
  • B.
  • BJ.
  • H.
  • Ha.
  • N.
I. mały domek, chatka; parva casa, tugurium, taberna.
II.
1. płaszcz z kapturem; vestis quaedam cucullata.
N. glossam Pol.
GLb p. 18 : c-a ... «suknya s kapiczą» cum cuculla.
Praec.
2. eccl. ornat; vestis liturgica, qua indutus sacerdos missam celebrat
KodWp I p. 139 (a. 1234) : sive sint c-e, sive dalmatice, sive libri.
MPH IV p. 316 (a. fere 1250): sanctus Stanislaus indutus c-a sacerdotali.
Ita saepissime. Simili sensu ornatus casulae ( SSrSil I p. 204, a. 1482).
N. syn.
planeta ( SprawWęg p. 196, a. 1418) , ornatus ( KodMp IV p. 299, a. 1435 et saepius).
N. glossam Pol.
GLb p. 18 : c-a, planeta presbyteri, tegens totum sacerdotem, «ornath».
Indicatur materia
a. sq. gen.
DŁUG. Hist. V p. 310 : c-am axamenti rubei cum auro.
AKapSąd III p. 172 (a. 1513) : c-as ... axamenti nigri.
b. sq. de :
CracArt IV p. 105 (a. 1439) : c-am de xamito nigro.
c. sq. ex :
ArHist X p. 142 (a. 1524) : c-a seu ornatus ex eodem brocato.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)