- F.
- Th.
zdecydowany, uparty;
obstinatus, pertinax.
Glossa
Pol.
GLb p. 69 : o-us «zatwardzyaly».
Dicitur de hominibus vel eorum
animo (
DŁUG. Op.
p. 55
;
Tom. VII
p. 354, a.
1525)
;, voluntate (
ib. VI
p. 120, a.
1522).
Constr.
a.
abs.
b.
sq.
in
c.
abl.
VSt p. 345 : rex ... Boleslaus ... in suis sceleribus persistebat o-us.
DŁUG. Hist. II p. 362 (= IV p. 113 ed. nov.): dux ... in sua perseverat o-us malitia.