Ogólne
Pełne hasło
Więcej

PRAECLARUS

Gramatyka
  • Formypraeclarus, preclarus
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -a, -um
  • Część mowyprzymiotnik
  • Rodzajnijaki
Znaczenia
  • I. propr. propr. bardzo jasny, promieniejący
  • II. transl. transl. znakomity, sławny, wspaniały, świetny, dostojny
    • 1.
    • 2.
      • α.
      • β.

Pełne hasło

PRAECLARUS s. PRECLARUS, -a, -um
  • F.
  • Th.
  • S.
  • Dc. (superl.)
[ acc. sg. n. praeclare : KodMp I p. XLIV, a. 1274 : inspicientes summam fidelitatem ac preclare obsequium .]
I. propr. bardzo jasny, promieniejący; valde clarus, splendidus (saec. XV).
II. transl. znakomity, sławny, wspaniały, świetny, dostojny; excellens, nobilis, praestans, illustris
1. de hominibus.
N.
loco appellationis ducum, principum
KodWp II p. 214 (a. 1302) : cum a p-issimo principe ... Venceslao ... Bohemie et Polonie rege ... capitaneatum ... Lancicie recepissem.
KodMp IV p. 16 (a. 1387) : p-e principis domine Heduigis olim ducisse Cracouie, Sandomirie etc.
Ita saepius.
2. de rebus.
N.
α. de libro
InwKKr p. 110 : graduale ... p-um cum illuminatura, graduale paulo minus ... etiam p-a manu scriptum et illuminatum.
β. in locut. de mortuis
*Dogiel I p. 181 (a. 1523) : avo nostro colendissimo p-ssimae memoriae.
Constr. ad I-II: abs. vel sq. abl.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)