Ogólne
Pełne hasło
Więcej

PELLICIUS

Gramatyka
  • Formypellicius, pelliceus, peliceus, pellicius, pellicia, pellicium, palice, pallic, pallici, pelice, pelici, pellice, pelliti
  • Etymologia F. Th. Bl. S. A. N. s.v. pellicius, F. G. B. Dc. K. s.v. pellicium
  • Odmiana -a, -um -ii -ae -ii
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajmęskiżeńskinijaki
Znaczenia
  • I.
    • 1. skórzany, futrzany
    • 2. + ars dotyczący wyprawiania skóry, futer
  • II.
    • 1. futro
    • 2. tzw. koc, kara sądowa w postaci futerek zwierzęcych, potem też pieniędzy, dawanych sędziemu przez stronę za niesłuszne zaskarżenie jego wyroku, także składana w sądzie jako zakład przed rozpoczęciem sprawy o naganę wyroku

Pełne hasło

PELLICIUS s. PELLICEUS s. PELICEUS, -a, -um (
  • F. Th. Bl. S. A. N. s.v. pellicius), (F. G. B. Dc. K. s.v. pellicium)
I. adi.
1. skórzany, futrzany; e pelle confectus Glossa Pol.
RFil XXV p. 148 (saec. XV ex.) : tunicas ... p-as «lvpyezowe odzye nye».
Dicitur v. gr. de bursa (
VisitByt p. 42 ) , habitu ( MPH V p. 983, a. fere 1518) , mitella ( ARect I p. 77, a. 1474) , pallio ( KsgKaz p. 132, a. 1380) , schuba ( DŁUG. Hist. IV p. 145 ), subductura ( RachJag p. 212, a. 1394) , tunica ( MPVat II p. 468, a. 1374 et saepius), veste ( KlQu p. 60, a. 1470 et saepius), ), zona ( NIC. BŁ. Serm. I p. 49 ; Ztschr. II p. 294, a. 1499). ;
2. ars dotyczący wyprawiania skóry, futer; adpelles conficiendas pertinens
Visit. p. 199 (a. 1512) : oppidani nostri ... artis p-ae magistri.
II. subst. pellicius,, -ii m. et pellicia,, -ae f. et pellicium,, -ii n. scr. palice-,pallic-,pallici-,pelice-, pelici-,pellice-,pelliti-
1. futro; pellis animalis vel indumentum ex pellibus confectum
KADŁUB. p. 139 : tribus illum donat muneribus colo, fuso et leporum p-a.
VHedv p. 529 : dimissis ... multiplicibus ... vestibus p-isque ac pellibus derelictis una tantum tunica et pallio simplici ... contegebat corpusculum.
Ita vulgo.
Definitur glossis Pol.
ArPrawn X p. 431 (a. 1414) : palium nigri coloris vario subductum p-o wlgariter «belysnamij».
Ib. V p. 164 (saec. XV) : p-am hermellinam alias «gronoszthayowy».
RachKról p. 102 (a. 1471) : p-um amigolorum alias «thorlop gronostayowi» (ita ib. saepius).
StPPP II p. 805 (a. 1475) : duo p-ea alias «byelysnowa».
AGZ XVI p. 126 (a. 1475) : p-am «crolykovy» ... in valore quatuor florenorum.
ZabDziej II p. 343 (a. 1486) : pro duabus p-is de cisino alias «nouogrodki».
AGZ XIX p. 386 (a. 1491) : p-am vulgariter «popeliczy».
Ib. XVII p. 312 (a. 1495) : lodicem et p-am de cusinis alias «byelysnovy».
DokListPł II p. 19 (a. 1504) : p-am, que vocatur «szeblar» ... p-am, quae vocatur «slephneder».
TPaw I p. 123 (a. 1504) : ad p-am vulpinam alias «zawoykowy» (cf. AGZ XVII p. 526, a. 1505 et AKapSąd III p. 110, a. 1506).
AKapSąd III p. 316 (a. 1521) : p-um alias «cortel» mardurinum.
Dicitur de
pelliciis agnellinis ( DokListPł II p. 19, a. 1504 et saepius), asperiolinis ( AGZ XV p. 438, a. 1465 ; de rubeis asperiolis : ZabDziej II p. 130, a. 1484) , hermelinis ( StPPP II p. 148, a 1403 et saepius), leporinis ( StPPP II p. 455, a. 1439 et saepius), lupinis ( CRIC. p. 285 ) , mardurinis ( RachKról p. 64, a 1471 et saepius, syn. andromeda : AGZ XIX p. 181, a. 1479) , regulinis ( AKapSąd II p. 664, a. 1491 et saepius; eodem sensu krolikonum : ZabDziej II p. 130, a. 1484) , sobellinis ( AKapSąd II p. 159, a. 1449 et saepius), variis (supra 20), vulpinis ( RachJag p. 169, a. 1393 et saepissime; item dorsinis : RachKról p. 48, a. 1471 et saepius, ventrinis: ib. p. 64, a. 1471 et saepius).
Constr.
a. sq. gen. , cf. et
StPPP II p. 269 (a. 1422) : debebit dare wlpinum p-um dorsorum wlpium.
Ita saepius.
b. sq. cum:
AKapSąd I p. 421 (a. 1456) : p-iis cum colloriis parvis non extensis.
ZabDziej II p. 130 (a. 1484) : p-am ... muliebrem cum manicis.
Ita saepius.
c. sq. de:
CracArt I p. 55 (a. 1413) : p-um de ventribus wlpinis.
APozn I p. 223 (a. 1455) : p-ea de wlpibus tergorum (i. de tergis vulpium ).
Ita saepius.
d. sq. ex:
RachDw III p. 76 (a. 1545) : ex pedibus vulpineis p-ea.
Ib. p. 90 (a. 1545) : ex pedibus vulpineis p-ea.
e. sq. in c. abl.
ArHist V p. 121 (a. 1454) : promisit ... p-eam in valore medie marce.
f. sq. pro:
RachKról p. 24 (a. 1471) : p-eas pro novem florenis.
2. tzw. koc, kara sądowa w postaci futerek zwierzęcych, potem też pieniędzy, dawanych sędziemu przez stronę za niesłuszne zaskarżenie jego wyroku, także składana w sądzie jako zakład przed rozpoczęciem sprawy o naganę wyroku; poena iudiciaria, quae pellibus ferinis vel pecunia iudici solvebatur a parte, quae sententiam eius iniuste ad ius superius tradiderit, quae poena saepe ante causam eiusmodi ad iudicem superiorem delatam in iudicio deponebatur
StPPP VIII p. 817 (a. 1400) : pro «cunij cocz» ... pro p-o mardurino.
ArPrawn VI p. 115 (a. 1554) : redarguens autem notarii sententiam p-um ei vulpinum det, antequam ad audientiam admittatur.
Cf. PELLIS I 3.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)