Ogólne
Pełne hasło
Więcej

INCLUTUS

Gramatyka
  • Formyinclutus, inclitus
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -a, -um
  • Część mowyprzymiotnik
Znaczenia
  • I. (in bonam partem) sławny, głośny, znakomity, dostojny, chwalebny
    • 1.
    • 2.
  • II. (in malam partem) osławiony

Pełne hasło

INCLUTUS s. INCLITUS, -a, -um
  • F.
  • Th.
  • S.
  • Dc.
  • B.
  • A.
  • N.
I. (in bonam partem) sławny, głośny, znakomity, dostojny, chwalebny; insignis, illustris, nobilis, excellens, egregius, clarus
1. de hominibus, praec. de principibus, regibus sim., item de sanctis.
Saepe in allocutionibus vel loco appellationis hono
rificae.
Inde meton. (de mortuis)
inclutae memoriae, recordationis sim.
KodMp II p. 103 (a. 1256) : villas ... per ... patrem nostrum i-e memorie ... fuisse dotatas.
Ib. IV p. 64 (a. 1399) : pro salute anime i-e recordationis Heduigis olim regine Polonie.
Ita saepius. Cf. Th. VII 1,960,81 sqq.
Constr.
a. sq. gen. b. sq. abl.
2. de rebus. Glossa Pol.
RFil XVI p. 349 (saec. XV in.in) : i-e (sic ) troni «chwalebnego stolcza».
II. (in malam partem) osławiony; famosus.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)