- L.
- N.
zewnętrzny, pochodzący z zewnątrz, obcy;
externus, extraneus, alienus
KADŁUB. p. 200 : non bene te noscis, bona si qua f-a poscis.
VHedv p. 537 : prohibente Divina virtute non permittebatur aliqua inquietudine f-a distrahi.
DokKujMaz p. 37 (a. 1292) : Plocensis episcopus coram nobis ... exposuisset suas ... insidias et timores, non solum f-os sed eciam intestinos.Ita saepius, v. gr. bella ( DŁUG. Hist. I p. 311 = II p. 72 ed. nov.) , novitates ( ib. p. 186 =I p. 252 ed. nov.).
Opp.
civilis
(
ib. I p. 311 = II
p. 72
ed. nov.
et saepius
ib.
), intestinus (cf.
,
DŁUG. Hist. V
p. 127
)
.