Ogólne
Pełne hasło
Więcej

CERTAMEN

Gramatyka
  • Formycertamen
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -inis
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajnijaki
Znaczenia
  • I. propr. dimicatio, proelium, bellum.
    • a.
    • b.
      • α.
      • β.
      • α.
      • β.
  • I. transl.
    • 1. + animae animae contentio, labor, onus.
    • 2. aemulatio, contentio.
      • α.
      • β.
    • 3. controversia, lis, iurgium. Additur

Pełne hasło

CERTAMEN, -inis n.
  • F.
  • Th.
  • Bl.
  • S.
  • Dc.
  • BJ.
  • A.
  • N.
I. propr. bój, walka, wojna; dimicatio, proelium, bellum.
N. glossas Pol.
RFil XXIV p. 349 (a. 1434) : c-n «boyowane».
GLcerv p. 495 : c-n ... «bitwa, boy».
Syn. et iuxta posita
acies ( CodEp II p. 452, a. 1444) , bellum ( ArPrawn V p. 92, a. 1430) , duellum ( DŁUG. Hist. III p. 291 ) , pugna ( CodEp II p. 452, a. 1444).
N. iuncturas
a. sq. gen. explicativo, v. gr. belli, item proelii ( CodEp III p. 14, a. 1447) , iusti conflictus ( Tom. III p. 4, a. 1514).
N.
hastiludii turniej; ludus equester ( DŁUG. Hist. IV p. 320 ).
b. certaminis agon ( *KodKKr I p. 48, a. 1253, cf. Th. III 888,37), cursus ( KodWp II p. 430, a. 1329) , discrimen ( DŁUG. Hist. IV p. 35 ) , turbo ( CodEp I p. 452, a. 1444 ; cf. Th. III 885,15). Distinguitur
α. campestre ( DŁUG. Hist. I p. 177 ) ; opp. navale, aquaticum ( ib. V p. 224 ).
β. apertum et universale ( ib. I p. 547 ); opp. particulare (
N. glossam Pol.
ib. V p. 613 : particularia... inter obsidentes et obsessos c-a, quae «harcze» vocamus), simili sensu singulare, manuale personaleque ( ib. I p. 521 ), privatum ( ib. IV p. 97 ).
N. locut.
α. ad certamen elicere, provocare.
β. certamen inire, subire, conserere, gerere; simili sensu conflare ( WAPOW. Chr. p. 64 ) , edere ( Tom. III p. 4, a. 1514) , exercere ( DŁUG. Hist. III p. 238, cf. Th. III 888,28), introire ( ib. IV p. 141 ; item campum certaminis: GALL p. 418 =46, 19 M. ), ingredi ( DŁUG. Hist. III p. 291 ) , certaminis discrimen stare ( ib.I p. 35 ), certaminis cursum accendere ( KodWp I p. 430, a. 1329) , certamini se ingerere ( DŁUG. Hist. II p. 492 ) , in certamine stare ( NIC. POL. p. 62, v. 282 ).
Opp.
certamen declinare ( DŁUG. Hist. III p. 20 ) , opprimere ( WAPOW. Chr. p. 64 ) .
I. transl.
1. animae et abs. : walka (w znaczeniu moralnym), trud, wysiłek; animae contentio, labor, onus. Occurrit in locut. (bonum) certamen certare (ex Vlg. 2 Tim. 4,7 VAd p. 218 ) , desudare ( HENRIC. p. 159 ) , gestare ( DŁUG. Op. p. 187 ) , peragere ( ib. p. 71 ).
2. wspólubieganie się o coś,współzawodnictwo, zawody; aemulatio, contentio. Additur gen. explicativus, v. gr. bibendi.
N. locut.
α. pio certamine conspirare ( DŁUG. Hist. I p. 228 ).
β. res in altius certamen venit ( ib. II p. 151 ).
3. kłótnia, spór; controversia, lis, iurgium. Additur verbale ( AKapSąd II p. 518, a. 1440) .
N.
iuris et abs. : sprawa sądowa, proces; lis, quae coram iudice agitur.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)