Ogólne
Pełne hasło
Więcej

GERMEN

Gramatyka
  • Formygermen
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -inis
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajnijaki
Znaczenia
  • I.
    • 1. propr.
      • a. id, quod progignitur, semen, granum.
      • b. gemma, oculus.
    • 2.
      • a. fructus, fruges.
      • b. herba, planta (-ae)
  • II. transl. progenies, suboles, gens, stirps.
    • α. gen.
    • β.

Pełne hasło

GERMEN, -inis n.
  • F.
  • Th.
  • Bl.
  • S.
  • L.
I.
1. propr.
a. zarodek, zalążek, nasienie, ziarno; id, quod progignitur, semen, granum.
N. de piscibus
ArPrawn X p. 285 (a. 1409) : pro g-e dimissis minoribus piscibus maiores trahere ... potest.
In imagine i. q. initium, v. gr. acediae ( KodUJ I p. 112, a. 1416) , dissidionis ( DŁUG. Hist. III p. 106 ) , impedimentorum ( CodEp I 2, p. 44, a. 1448) , pacis ( *Dogiel IV p. 72, a. 1375).
b. pączek, pęd; gemma, oculus. Glossa Pol.
RFil XXIII p. 313 (saec. XV med.med) : «pączki» g-n (cf. ib. p. 278, saec. XV med.).
2. meton.
a. owoc, płód, plon; fructus, fruges.
N.
ponti (de margaritis
CRIC. p. 72, v. 284 : Rubri fulgentia g-a Ponti).
Glossa Pol.
RFil XXIII p. 304 (saec. XV med.med) : g-e ... «w ouoczu».
Saepius in imagine, ubi additur adi. infelix ( DŁUG. Op. p. 62 ), vel gen. virtutum ( RFil XXII p. 23, a. 1512).
b. ziele, roślina, (pl.) roślinność; herba, planta (-ae).
Additur
dumosum ( DŁUG. Hist. I p. 41 = I p. 101 ed. nov.).
II. transl. (de hominibus) potomek (pl. potomstwo), plemię, szczep; progenies, suboles, gens, stirps.
Additur
α. gen. sanctorum ( CantMAe I nr 15, v. 4a, saec. XIV ex.) , ordinum mendicantium ( DŁUG. LibBen III p. 447 ).
β. adi. , v. gr. gentile ( CantMAe I nr 31, v. 1 b, saec. XIV med.) , spectabile ( *CodEp II p. 454, a. 1445) .
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)