Ogólne
Pełne hasło
Więcej

PRAEBENDATUS

Gramatyka
  • Formypraebendatus, prebendatus, praebendatus
  • Etymologiapraebendo
  • Odmiana -a, -um -i
  • Część mowyrzeczownik
  • Rodzajmęski
Znaczenia
  • qui praebendam (cf. s.v. II) habet

Pełne hasło

PRAEBENDATUS s. PREBENDATUS, -a, -um (praebendo)
  • S.
  • L.
  • A.
  • H.
  • Ha.
  • N.
  • K.
  • O.
cano nicus posiadający prebendę; qui praebendam (cf. s.v. II) habet
KodKKr II p. 27 (a. 1367) : canonicum p-um ecclesie Cracouiensis.
ArPrawn V p. 533 (saec. XV) : prelatos et canonicos p-os.
Ita saepius.
N.
subst. praebendatus,, -i m. kanonik posiadający prebendę; canonicus, qui praebendam habet
KodWp VIII p. 315 (a. 1426) : canonicus seu p-us.
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)