Ogólne
Pełne hasło
Więcej

INDEBITUS

Gramatyka
  • Formyindebitus
  • Etymologiałacina starożytna
  • Odmiana -a, -um
  • Część mowyprzymiotnik
Znaczenia
  • iur. improprius, incommodus, non aptus, non debitus. Praec. iur. bezprawny, niesłuszny, niezgodny z prawem; iniustus, qui contra legem fit

Pełne hasło

INDEBITUS, -a, -um
  • F.
  • Th.
  • Bl.
  • S.
  • L.
nienależny, nieodpowiedni, niestosowny; improprius, incommodus, non aptus, non debitus. Praec. iur. bezprawny, niesłuszny, niezgodny z prawem; iniustus, qui contra legem fit
KodKKr I p. 26 (a. 1228) : plebem ... exclusis grauaminibus et exactionibus i-is regam et ius suum cuilibet conseruabo.
ArPrawn IV p. 104 (saec. XIV med.med) : sive iuste impignorati fuerint vel i-a rapina in eos com missa est.
StPPP VIII p. 51 (a. 1381) : Micco ... cum Jascone ... terminum secundum habent pro i-o recessu.
Ita vulgo. Glossae Pol.
AGZ XVIII p. 139 (a. 1476) : pro i-a tua condempnacione alias «o nyesprawne wszdanye».
Ib. XVIII p. 139 (a. 1476) : ista emptio est i-a alias «nyeobiczayny».
Syn.
iniustus ( AGZ XVII p. 278, a. 1492) , insufficiens ( RHist LXIX p. 91, a. 1510) .
Tło: rękopis Rps 3007 III (XV wiek), Źródło: polona.pl
ISSN 2300-5742, 2 / 2014 (1 VI 2014 r.)