[IMPROTRACTIM]
s.
INPROTRACTIM
adv.
(improtractus, cf. improtracte)
- Dc.
- L.
bezzwłocznie,
szybko, natychmiast; sine mora, statim,
extemplo
KsgŁawKr p. 70 (a. 1371) : XXXVII marcas ... civi Thorunensi solvere i-m.
Ib. p. 62 (a. 1371) : XV sexagenas ... civi in Snoym solvere i-m.
StPPP X p. 54 (saec. XV in.in) : dispono ... tui desiderii ... indigenciam i-m saciare.